Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zápis na školu, otevření účtu v bance a první kroky Austrálií - Travelovers

14. 08. 2016 11:00:00
Máme za sebou otevření účtu v bance, zápis na školu a menší procházku po okolí našeho prvního bydliště, kterým je "kosmopolitní" část Sydney - Kings Cross..

První den po příletu jsme toho od jedenácti ráno stihli celkem dost, měli jsme v nohách okolo jedenácti kilometrů, takže jsme ulehli do postele a probudili se až další den ráno. Budík jsme si nastavili na půl devátou, aby jsme bez problému stihli Maruščin zápis na Bridge business college, který byl v jedenáct. Bridge je přímo v centru, podle map by to mělo pěšky trvat něco kolem čtyřiceti minut, tak jsme se rozhodli, že to pojmeme jako ranní procházku, protože bylo krásně slunečno.

Rushcutter - bbc

Maruška šla na zápis s tím, že by měl zabrat maximálně čtvrt hodiny, bohužel se to protáhlo na více jak hodinu a půl, já jsem si dopřál v kavárně kousek dále po Kent street velké kafe a krátil si čas sepisováním včerejšího blogu, proto je tak extrémně dlouhý. Zápis se povedl, školu bude mít Maruška jenom v pondělí a ve čtvrtek, takže zbyde spousta času na práci :D

Další položkou našeho včerejšího plánu bylo navštívit místní pobočku naší agentury a vyřídit pár základních věcí. Poradili nám, kde si zajít pro SIMku a kde založit bankovní účet. Před tím, než Marušce začne škola se tam musíme ještě stavit a založit si Tax file number, abychom mohli začít pracovat. Jak škola, tak agentura, operátor i pobočka banky byly naštěstí hned u sebe, celkem bez problémů jsme všechno našli. SIMku jsme si zařídili, za 30 dolarů měsíčně máme giga a půl internet, 700 AUD na volání v Austrálii a 200 AUD na volání international, což nás těší, protože se budeme moct telefonicky spojit s rodinou a neřešit Skype nebo předražené ceny za minutu volání. U operátora byli všichni strašně milí a příjemní, pomohli nám s aktivací SIMky, měli jsme menší problémy ji rozchodit, ale nakonec se to po pár minutách prodavačům povedlo. Naše poslední záležitost dne byla banka, šli na pobočku banky, kde se nás hned ujala ochotná a usměvavá slečna a usadila nás k přepážce. Přidělili nám jednu výřečnou Číňanku, která byla strašně fajn. Takový přátelský přístup a servis je v ČR science fiction. Otevírali jsme si společný účet, jednak proto, když bychom do budoucna opět žádali o partnerská víza a taky protože je vedení studentského účtu zdarma. Společně s běžným účtem jsme si založili i spořící, kde je úročení 3,1% p.a., celkem rozdíl oproti ČR..

V bance jsme strávili asi hodinu, něco po půl třetí jsme si uvědomili, že jsme od snídaně nic nejedli, domů daleko, takže jsme se rozhodli, že se vyjimečně stavíme někam do restaurace. Cestou na vlak jsme natrefili na Liverpool street na Nepálskou restauraci, dali jsme si oba chicken chow mein za 12 dolarů. Nebylo to špatné, ale ani nic diametrálně rozdílného od červeného lampionu v Olomouci. Teda až na tu cenu samozřejmě. Domů jsme se dostali celkem rychle, jeli jsme pár zastávek vlakem, vystoupili jsme na Kingscross a za pár minut jsme byli na bytě. Doma jsme koukali na mail. Včera jsme si chtěli přes airbnb tady u kluků prodloužit pobyt o týden, než dorazí Kamil, pak budeme hledat něco společně. Cena už byla vyšší, než když jsem bookoval první týden, vykalkulovalo nám to devět a půl tisíce za sedm nocí. I tak jsme si říkali, že je to tady fajn, oba kluci jsou strašně příjemní a alespoň se nebudeme muset nikam přesouvat, tak jsme tu cenu akceptovali. Ale dnes nám přišel email s tím, že platba nebyla schválena, protože se cena před odečtením částky ještě zvýšila na 10 014 korun, což je přesně o 14 korun více, než jsme měli nastavený limit pro jednu platbu. Každopádně Rob nám poslal novou rezervaci a ještě nám dal slevu, takže nás to vyšlo ve výsledku jen na osm tisíc.

Jet lag is real, opět jsme to kolem páté zalomili, vzbudili jsme se asi po hodince, tak jsme se šli projít podél zálivu, protože nám bylo líto jen tak zabít jeden den. Přikládám foto s výhledem na město, který se nám naskytl. Procházka udělal své, byli jsme opět zralí na postel.
IMG_20160505_202159

Autor: Ondřej Fiala | neděle 14.8.2016 11:00 | karma článku: 12.64 | přečteno: 381x

Další články blogera

Ondřej Fiala

Výlet k Sydney Opera House! Travelovers

O našem prvním výletu k jednomu ze sedmi divů světa! Sydney Opera House a pár zajímavostí, které provázely její výstavbu!

27.8.2016 v 8:57 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 193 | Diskuse

Ondřej Fiala

Bondi beach podruhé a konečně práce! Travelovers

Rozhodli jsme se vyrazit na koupačku na Bondi beach a taky už máme oba jistou práci! To a mnohem více se dočtete v novém blogu!

20.8.2016 v 10:39 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 383 | Diskuse

Ondřej Fiala

Náš první výlet na Bondi Beach - chloubu Austrálie - Travelovers

O našem prvním výletu na světoznámou Bondi Beach, něco málo o její historii nebo o tom, jaké je cestování městskou hromadnou dopravou..

16.8.2016 v 15:30 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 374 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lubomír Stejskal

Co se to stalo na stránkách pražského letiště?

Chtěl jsem si dnes ráno ozřejmit, kdy se vrací naši mladí z Egypta a bezstarostně jsem otevřel web ruzyňského letiště. Tak jako bezpočtukrát předtím.

28.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 1310 | Diskuse

Ladislav Větvička

Byl to komuňista. Ale umirněny. Tradyce v Koločavě byla obnovena.

Koločava, to je hrozna ďura v krasnem udoli Podkarpatske Rusi. Žije se tam blbě, bo všude daleko, dostat se tam da blbě, bo cesty pamatuju Masaryka a je tam nuda, bo zhyčkany turista tam nema co robit a raději vali do Chorvacka.

27.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 45.02 | Přečteno: 5094 | Diskuse

Jan Tomášek

Oběd po indicku

Někde v indickém státe Radžastán – na úpatí nevysokých hor leží malá vesnice kam byli na oběd pozváni dva Češi. Jedním z nich jsem byl i já – psal se rok 1996.

27.6.2017 v 9:02 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 374 | Diskuse

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Tomášek

Halič a severní Slovensko 1997

Tenkrát bylo Polsko taková země neprobádaná – už nevím přesně kdo s nápadem na cestu sem přišel – ale každopádně jsme jeli čtyři. Jedna dívka a tři pánové.

26.6.2017 v 23:21 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 403 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 411

Přemýšlíte o tom, jak se žije lidem v zahraničí? Co všechno obnáší rozhodnutí sbalit svůj dosavadní život do pár kufrů, koupit jednosměrnou letenku, opustit rodinu, kamarády, kariéru a začínat od nuly na druhém konci světa?

Pak jste na správné adrese! My se tak rozhodli!

Osud nás zavál až k protinožcům, více jak 15.000 kilometrů od naší domoviny. Původně jsme zakládali blog s tou myšlenkou, že zde budeme sdílet všechny naše zážitky a zkušenosti hlavně pro naše blízké, aby věděli, jak se nám daří a abychom nemuseli každému zvláště psát pořád to samé. Sledovanost ale roste a my budeme rádi, pokud náš blog podpoří někoho v jeho cestě do neznáma, která snad nebude díky našemu blogu až tak děsivá!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.